Až při třetí návštěvě jsem si důkladně prohlédla ordinaci. Zjistila jsem, že jsem si myslela, že je 2x3x větší, jsou tam dvě okna, a že za paní Primářkou je okno – to tam ale není. Co to bylo ?
V únoru mne Č nátlakem donutil podepsat plnou moc k prodeji za směšnou cenu. Řekla jsem mu, že ta je opravňuje i k tomu, aby mne pohřbili. Bránila jsem se, ale udělal trapnou scénu - řekl mi, že jsem se měla zabít o dva roky dřív. Tak jsem mu to dala. Bylo mi z nich zle.
Potom začalo ničení a devastace ,krádeže-zničili všechno-vypadalo to jako pomsta-myslím, že to udělali V a chataři se přidali.-Bránila jsem se- a nahlásila jsem to. Policajti to využili a jejich šéf se mne zeptal-jak je možné, aby mi někdo vzal peníze z konta-řekla jsem mu, že kvůli tomu tam nejsem.Jak je možné, že jsem toho darebáka ještě stále chránila ? Jiný kontroloval papíry a řekl "Protokol o předání podepsaný paní L Jaký protokol to byl ? Ten co mi nedali podepsat v nemocnici ? - Nepodepsala jsem ho -vím to. Potom to dali podepsat jí. -Měla bych se jí na to zeptat. Nakonec mi poslali dopis , že mi už do toho nic není.
Po tom snu o Matce, začínám Matku volat- nikdo se mi neozývá-jen v jednom snu o mamce-slyším "Zdeno""Zdeno"-jako v tunelu-na tom rozlehlém schodišti- volám "Už jdu" a běžím dolů za ní.
-Volám Matku a vyčítám jí- proč si mne vzala jako svoje dítě-a připravila mi takový osud-chci se zabít, ale nechci nikomu ublížit- a nevím -mantinely. Mělo se to podařit hned - to byla chyba.
-Vstávám brzo ráno a do noci dělám kartáče. Po poledni chodím za Gipáškem-teď už je rád, že mne vidí už se mne nebojí. Ruce mám od toho zlatého drátku rozedřené - do krve, ale nebolí to.
Zlatými stehy - osud vyšívám si- na prstech kapky rubínů mám
Každý ten steh je jeden můj krok- od života k smrti- a zase zpět
-jak zvláštní -podivný - je lidský svět
Já stanu se pouští - a také sadem
a budu loukou i vinohradem
stanu se jasnou bystřinou
-a také temnou hlubinou
Diamantem-stanu se-překrásné záře
-a také oblázkem budu- na dně moře
A budu bouří - i tišinou
-stanu se mořem- i pevninou
Já stanu se slovem- i mlčením
-A budu láskou - i trápením
V to všechno já se proměním
Jak zlaté stehy-kroky mé se kříží
v duši klid mám-tady mi nikdo neublíží
Já stanu se člověkem
-mužem i ženou
-a budu dítětem - i stařenou
Jak zlaté stehy-kroky mé se kříží
-v duši tíseň mám
-člověk - mi ublíží
Já stanu se hvězdou zářící
-v mlze zapomnění mizící
A tak volám Matku- mlčím - a volám ji- celé týdny - a potom-vrátila se - je se mnou- už nejsem sama - spolu putujeme po zemi i vesmírem. Jsem s ní - vrátila se.
Matko- Matko - Tiamáto- mám už jenom Tebe, nic mi nezůstalo- vůbec nic- chci být s Tebou - neopouštěj mne.
Pro matku-ještě nepoznanou- a přece tolik milovanou
Úsměv Tvůj- v srdci mne zahřeje
-v tvých očích
-celý můj vesmír je
Matko- s Tebou nejsem osamělá - mám Tebe.
